Dobrý den,
před pár dny skončilo naše desáté letní soustředění. A jako vždycky, chtěl bych poděkovat všem, kdož se na jeho přípravě a realizaci podíleli.
Tentokrát začnu s ředitelkou volného času, Renátou Hánovou, která připravila celotáborovou hru a také ji bezezbytku provedla. Tím její role pochopitelně neskončila – Renuš Hánomutka se stala spiritem movens všeho a všude. Na každý den měla vymyšlenou jinou hru, a nikdy se nikdo nenudil. S ní spolupracovala po všceh stránkách nejen Michaela Mlynarczyková (která měla na starost také bodování úklidu na pokojích), ale hlavně čtveřice našich sborových vysloužilců – Davida Vitaleho, Jendy Tumpacha, Pepy Rocha a Kuby Majera; ti byli vždycky tam, kde jich bylo třeba a hry opravdu zvládli organizovat a řídit tak, že příští rok– pokud budou v této sestavě a budou chtít – budou pověřeni samostatnou přípravou celotáborové hry. Shodli jsme se, že to zvládnou.
Velkým přínosem se pro nás stala Majka Hajdušková. Rozcvičky, cvičení v průběhu dne, meditace, ale také pomoc kdykoli a kdekoli. Myslím, že při sledování filmu Amerika, Amerika Majka pochopila, co jsme zač – poslední část, kdy se loučíme po příletu na Ruzyň dojala i ji. Děkujeme jí i za bodování pořádku na pokojích s Michaelou.
Emil Červený je už léta symbolem "práce všeho druhu". Nejenže v průběhu soustředění dal do pořádku náš (už velice rozsáhlý!) notový archiv, připravil navíc i spoustu drobností, které musely dát mnoho hodin práce. Stylové korunky pro Miss – s ozdobami z kostí, kamene a dřeva. Kyj s kusem opuky pro náčelníka Kamene, bez použití jiných než opravdu tradičních materiálů.
Paní doktor Pavla Doležalová – co říci. Jsme rádi, že s námi může být, protože umí rozhodnout, jestli je dítě s teplotou jenom přetažené, nebo jestli ho má izolovat a zda léčit, nebo jenom nechat pořádně odpočinout. Tentokráte bylo marodů celkem nemnoho, a jak jsem už psal, Pavla byla bohužel jedním z nich, kdy zřejmě chytla virózku od Káti Mladé hned v prvních dnech.
Naše dvě klavíristky Hanka Volková a Simona Adamčová zasluhují poděkování za trpělivou práci, opakování a znovu opakování, preparování hlasů z polyfonických notových záznamů a vůbec krásné hraní. Také jsme měli naše dvě asistentky Aničky Konvalinkovou a Mundilovou, jimž poděkujme za vedení dělených zkoušek, docvičování našeho repertoáru a rozezpívání.
A na závěr patří poděkování naší paní sbormistrové Nofče za výběr repertoáru, neúnavné zkoušení a neutuchající nadšení. Za vybudování krásných vztahů mezi sborovými dětmi, za nápad s náhradními rodiči, který ve svém důsledku vede k ochranitelské roli náhradního rodiče vzhledem k nováčkovi sboru, takže se nový malý člověk mezi velkými nemusí ničeho bát. Za sebe toto považuji za nejkrásnější část našeho bohatství – vedle zpívání, samozřejmě. A tak děkuji i všem dětem za krásně prožitých jedenáct dní, v opravdové pohodě a bez problémů.
O pátku 13.8.2010 Váš Jan Vančura